| Pražské věže |
O Praze se mluví jako o stověžatém městě a plným právem, věže jsou všude, dokonce i tam, kde byste je ani nečekali. Ovšem těch věží je mnohem víc než sto, prý jich je více než tisícovka a možná je jich i několik tisíc, pokud budeme počítat kromě rozhleden, kostelních, hradních a vodárenských věží i věžičky na domech nebo třeba vodojemy.
Ty nejznámější pražské věže asi budete znát – jsou to například Jindřišská věž, mostecké věže u Karlova mostu, Prašná brána, věž Staroměstské a Novoměstské radnice, již výše jmenovaná Petřínská rozhledna a vysílač na Žižkově nebo třeba věže na Pražském hradě, případně vodárenské věže u Vltavy, které můžeme vidět při procházkách kolem Vltavy. Dále od centra Prahy je to třeba rozhledna Cibulka v Košířích, terasy na Barrandově, zajímavé vyhlídkové rozhledny na Lahovickém mostě nebo majáková a vodárenská věž ve Kbelích. Zajímavých a krásných věží je ovšem v Praze tolik, že by trvalo určitě celý rok, než byste Prahu prochodili a všechny věže poznali. A pokud byste k nim připočetli i zvonice a malé zvoničky, bylo by to chození ještě delší. A těch schodů, než byste na každou dostupnou věž vystoupali! Pokud ale chcete začít věže v Praze poznávat, můžete začít například u starých pražských věží - Prašné brány, Malostranské mostecké věže, Staroměstské mostecké věže, Petřínské rozhledny a bludiště, věže v chrámu sv. Mikuláše na Malé Straně a Staroměstské radnice. Muzeum hlavního města Prahy www.muzeumprahy.cz je totiž (s výjimkou věže Staroměstské radnice) převzalo do své péče po problémech s zakázkami na správu historických pražských věží Muzeum hlavního města Prahy a připravilo kromě běžných prohlídek i například program pro rodiny s dětmi Klíče k Pražským věžím nebo individuální prohlídky Prašné brány a Staroměstské a Malostranské mostecké věže.
Navštívit můžete i velkou jižní věž Svatovítské katedrály. Věž byla založena koncem 14. století a v 16. a 18. století prošla stavebními úpravami. Je zde zavěšen největší zvon v České republice zvaný Zikmund, zhotovený v 16. století. Věž, která je přístupná, je vysoká přes 90 metrů a lze do ní vystoupat po 287 schodech na vyhlídkový ochoz pod kupolí věže. Pražské věže ale můžete poznat i jinak – po Praze se například hraje orientační hra „Pražské věže aneb velká dobrodružná hra 1000 schodů po pražských věžích“, které je právě jen a jen po pražských věžích a pořádá ho sdružení Viprahlo www.viprahlo.cz, případně můžete vyzkoušet virtuální prohlídku z rovné stovky pražských věží na stránkách magistrátu http://stovezata.praha.eu. O věžích všeobecně
Ve starověku a středověku se stavěla zpravidla kvůli opevňovacím a strážním úkolům, později se začaly prosazovat i další důvody stavby - prestiž či šetření místem v místech s velice drahými pozemky. Pro obranu ve středověku byly nejdříve stavěny věže s hranatým půdorysem, ale později se ukázalo, že pro obranu jsou lepší věže s kruhovou základnou a tak se začaly budovat převážně tyto věže. Zejména s rozvojem romantismu a turistiky v druhé polovině 19. století se začaly budovat rozhledny, od dvacátého století též telekomunikační věže, sloužící například jako vysílače."(Wikipedia) Zajímavé názvosloví:Lucerna je otevřený věžní prvek s průhledy mezi sloupky, často se zvonem. Hrotnice je ozdobné zakončení střechy v podobě krátké špičky nebo i hrotu až metr i více dlouhého. Někdy nese makovici, korouhvičku, nějaký symbol jako křížek, kalich, nebo také nic. Makovice jinak také Knoflík je na hrotnici umístěná měděná nebo pozlacená dutá koule, ve které bývají uschovány záznamy o stavbě, opravách a dobové dokumenty. Na lidových stavbách bývají dřevěné. Sanktusník je štíhlá věžička, nacházející se na hřebeni střechy kostela nebo kaple, zpravidla nad hlavním oltářem, méně často nad křížením lodí. V té je, nebo byl, zavěšen malý zvon, kterým se zvonilo za bohoslužby, při modlitbě počínající slovy Sanctus, sanctus, sanktus. Odtud také pochází její pojmenování." (R. Hofmeister, Zbraslavské věže a věžičky) Zdroj:
Foto: zem (zem) |
Pražské věže jsou také velmi rozmanité. Můžeme je rozdělit nejen podle toho, jestli jsou stoleté nebo nově postavené, ale i podle tvaru. Najdete mezi nimi věže hranaté i kulaté, malé i vysoké, poněkud připosedlé či baculaté i třeba vytáhlé čahounky. Někdy to jsou jen takové malé věžičky a jindy to jsou věže, které vypadají, že sahají až k mrakům, když stojíte u jejich úpatí a díváte se směrem vzhůru – například věž Petřínské rozhledny nebo nově postavený vysílač - televizní věž na Žižkově, lidově nazývaná Žižkaperk.
Muzeum hlavního města Prahy také plánuje otevřít stálou expozici, věnovanou sochařské výzdobě Prašné brány, jedné z nejvýznamnějších pražských památek z období pozdní gotiky. Bude představeno několik původních středověkých skulptur, které byli kvůli svému špatnému stavu sejmuty a nahrazeny kopiemi v 60. letech 20. století. I přes značně fragmentární stav dochování se jedná o pozoruhodné dokumenty gotického sochařství, které se navíc umístěním v interiéru Prašné brány alespoň symbolicky vrací na své původní místo. Výstava dále představí i několik sochařských modelů, souvisejících s neogotickými úpravami architekta Josefa Mockera z konce 19. století.
"Věž je stavba, jejíž výška značně převyšuje půdorysné rozměry. V naprosté většině případů obsahuje různě členěný a vybavený funkční prostor, někdy však bývá plná.